Kempování na Sokotře: jaké tábory ve skutečnosti jsou

Kempování na Sokotře není dobrodružná varianta. Je to ta normální.

Lidi to překvapuje, protože na většině ostrovů volí stan cestovatelé, kteří šetří. Tady je ale výpočet jiný. Hotelová lůžka jsou téměř výhradně v Hadibu na severním pobřeží, zatímco místa, která stojí za vidění, jsou rozeseta po krajině se dvěma asfaltovými silnicemi. Bydlet v hotelu znamená každý den zhruba dvě hodiny cesty tam a dvě zpátky po cestách, kde se jede pomalu. Teprve kempování dělá ostrov průjezdným.

A podle většiny svědectví je to i lepší zážitek. Tma je na Sokotře opravdová tma.

Tři formáty

Putovní tábor je standard. Vaše posádka staví každou noc jinde a postupuje po okruhu kolem ostrova: pláž, náhorní plošina, laguna. Nikde se nezdržíte dlouho a uvidíte toho nejvíc.

Stálé tábory znamenají spaní ve dvou nebo třech zavedených lokalitách a výjezdy z každé z nich. Trvalé tábory jsou ve Firmihinu, Arheru a Detwahu a jsou pohodlnější: pořádné plátěné konstrukce, solární energie, v některých případech skutečné postele. Méně balíte a víc jezdíte.

Ubytování v hotelu je možné a většinou se nedoporučuje. Koupíte si tím vlastní koupelnu za cenu čtyř hodin ve voze téměř každý den.

Co je skutečně zajištěno

U standardního kempovacího zájezdu počítejte s tím, že provozovatel dodá stany, karimatky, lůžkoviny, veškerá jídla připravovaná kuchařem posádky, pitnou vodu a terénní vůz s řidičem, který to všechno veze. Vy si přivezete oblečení, svítilnu, powerbanku a osobní výbavu.

Je to ale norma, nikoli záruka. Malá část levnějších programů počítá s tím, že si přivezete vlastní spacák, a z ceny ten rozdíl není vždy patrný. Zeptejte se.

Otázka hygienického zázemí, zodpovězená na rovinu

Právě tohle lidi zajímá nejvíc a právě o tom je trh nejméně ochoten mluvit.

Většina provozovatelů na Sokotře o vybavení táborů nezveřejňuje vůbec nic. Tam, kde ano, si jednotlivé popisy vzájemně protiřečí. Místo sebejistého shrnutí, které by bylo zčásti vymyšlené, tedy uvádíme, co potvrdit lze a co ne.

Potvrzené sdílené toalety a sprchy: Dihamri v mořské chráněné oblasti na severním pobřeží. Detwah u Qalansiyah. Homhil na náhorní plošině. Adeebova eko-lodge poblíž Hadiba, což je spíš lodge než tábor a má sdílené koupelny.

Nezveřejňuje nikdo: Arher, Firmihin, Diksam, Skand, Amak a Rosh. Neznamená to, že tam žádné zázemí není. Znamená to, že to nikdo neuvádí a my za vás hádat nebudeme.

Stálé luxusní tábory ve Firmihinu, Arheru a Detwahu inzerují plátěné toaletní stany, sprchy pod otevřeným nebem nebo v plátěném přístřešku, solární generátor se záložním palivovým zdrojem a jídelní zázemí pro osm až deset osob. Zveřejněný maloobchodní příplatek: zhruba USD 1,150 při jednolůžkovém a USD 1,850 při dvoulůžkovém obsazení navíc k ceně zájezdu. Vybavení i ta částka pocházejí od jediného provozovatele, berte je tedy jako orientační, dokud vám je ten váš písemně nepotvrdí.

Ke konektivitě přistupujte skepticky. Jeden provozovatel u těchto táborů inzeruje Starlink. Tři další, kteří na stejných místech prodávají v podstatě srovnatelné luxusní tábory, popisují solární osvětlení, svíčky, olejové lampy a oheň – a jeden z nich výslovně uvádí, že nic jiného tam není. Žádná recenze, fotografie ani nezávislá zpráva nepotvrzuje, že by šlo o trvalé vybavení kteréhokoli z táborů. Lépe doloženo je to, že satelitní terminály, které si provozovatelé vozí s sebou, na ostrově v určitých časových oknech skutečně fungují – jde tedy o službu, kterou některé posádky dokážou zajistit, ne o něco, co by tábor měl.

K mobilní síti: sítí, o které cestovatelé hlásí, že opravdu funguje, je Etisalat, tedy emirátský, nikoli jemenský operátor, a i ten je mimo města nespolehlivý. Počítejte s tím, že signál mít nebudete, výslovně se svého provozovatele zeptejte, jestli se skupinou cestuje satelitní terminál, a cokoli, co bude fungovat, berte jako bonus.

Tam, kde tábor žádné zázemí nemá, je řešením rýč a kus cesty stranou. To je lepší vědět před příjezdem než až po něm.

Na co se zeptat před rezervací

Čtyři otázky, a vyplatí se položit je písemně:

1. Ve kterých konkrétních táborech budu spát – jmenovitě a kterou noc? Programy často uvádějí spíš oblasti než konkrétní místa.
2. Je v každém z nich toaleta a sprcha? Ne obecné „mají tábory zázemí“.
3. Co je zajištěno a co si mám vzít s sebou? Konkrétně spacák.
4. Je kde dobíjet? Pokud fotografujete, odpověď určí, kolik baterií si povezete.

Provozovatel, který na tyto otázky odpoví jasně, vám tím říká něco užitečného o tom, jak své zájezdy vede.

Praktická výbava

Čelovka je z tohoto seznamu důležitější než cokoli jiného. Nikde není žádné osvětlení, terén je nerovný a budete chtít mít volné ruce.

Velká powerbanka, větší, než se zdá rozumné. Možností dobíjení je málo a ostrov běží na hotovosti a fotoaparátech.

Vlhčené ubrousky a rychleschnoucí ručník, které spolu vyřeší většinu problému se sprchováním.

Fleece a větruodolná vrstva. Na pobřeží je v noci teplo. Na náhorních plošinách, zejména kolem Firmihinu a Diksamu, nikoli, a vítr ve vyšších polohách fouká neustále.

Sandály a k tomu pořádné boty. Během jednoho dne budete chodit do vody a z vody a pak po ostrém vápenci.

Hotovost v amerických dolarech, v dobrém stavu. Na ostrově nefunguje žádný bankomat, karty nikde neberou a opotřebované nebo natržené bankovky odmítají. Tohle lidi zaskočí častěji než samotné kempování.

Noci

Důvod, proč se k tomu lidé vracejí, je obloha. Sokotra nemá téměř žádné světelné znečištění a v sezoně velmi nízkou vlhkost a pověst v tomto ohledu mají zvlášť tábory na jižním pobřeží. Pokud vás fotografování hvězd jakkoli zajímá, tohle je místo, kam si máte přivézt správný objektiv.

V Arheru spíte mezi dvousetmetrovou dunou a mořem, přičemž u její paty vytéká sladkovodní potok. Ve Firmihinu se stromy dračí krve rýsují proti Mléčné dráze – to je ta fotografie, která ostrov prodává. V Detwahu se probudíte na bílém písku u mělké tyrkysové laguny.

U žádného z těchto táborů nemůžeme potvrdit sprchu. Obojí platí zároveň a měli byste vědět obojí.

Sezona a pohodlí

Kempování má smysl jen od října do dubna, protože zbytek roku je ostrov fakticky uzavřený: jihozápadní monzun přináší vítr natolik silný, že stany jsou nemyslitelné a lety nespolehlivé.

V rámci sezony jsou okrajové měsíce v noci chladnější a nejpohodlněji se spí uprostřed zimy. Ke konci sezony jsou dny natolik horké, že stín kolem poledne začíná být vážnou otázkou.

Více k načasování najdete v části kdy jet a samotné tábory jsou součástí standardních tras popsaných v sekci kempování.

Kdo tábory provozuje

Tábor není podnik, který si rezervujete. Je to posádka vašeho provozovatele a na Sokotře ji obvykle tvoří tři nebo čtyři lidé: řidič, který zároveň všechno zařizuje, průvodce a kuchař. U trekových programů k tomu přidejte velbloudáře.

Znamená to víc, než to zní. Kvalita cesty na Sokotru je téměř výhradně kvalitou těchto tří lidí, protože mezi vámi a jimi není žádná infrastruktura. Není tu recepce, kam si stěžovat, žádná druhá restaurace, žádné náhradní auto. Recenze, které jmenují konkrétní průvodce, tu mají větší cenu než recenze hodnotící firmu.

Ovlivňuje to i peníze. Spropitné jde přímo této posádce a tvoří podstatnou část jejího příjmu. Zveřejňovaná doporučení sahají zhruba od padesáti až sta dolarů za celou cestu po přibližně deset procent z ceny zájezdu, což je natolik široké rozpětí, že byste se měli svého provozovatele zeptat, co je u něj obvyklé, místo abyste vycházeli z čísla, které jste našli na internetu.

Jídlo

Vaří se přímo v táboře na plynu nebo na ohni a je to lepší, než by okolnosti napovídaly. Na pobřeží počítejte s čerstvými rybami, dále s rýží, plackami, zeleninou, občas kozím masem a velkým množstvím sladkého čaje. Ovoce se objeví tam, kam se dá dovézt.

Vegetariánská strava je bez problémů, pokud ji ohlásíte předem. Veganská je náročnější a vyžaduje opravdu včasné upozornění. Na alkohol se lidé ptají a poctivá odpověď zní, že zdroje se rozcházejí v tom, co je povoleno dovézt, takže s ním nepočítejte a nepředpokládejte, že odpověď, kterou jste našli na fóru, je aktuální.

Voda se dodává ve velkých baleních. Vezměte si znovu plnitelnou láhev, místo abyste spotřebovali celé balení malých plastových – nakládání s odpadem je na ostrově omezené a co po sobě necháte, to tam zůstane.

Poznámka k ochraně přírody

Sokotra je součástí světového dědictví UNESCO a kempovací infrastruktura je tu skutečně minimální, což je velkou částí důvodu, proč ostrov pořád vypadá tak, jak vypadá. Znamená to zároveň, že dopad každého návštěvníka je o to viditelnější.

Odpadky si odvezte z ostrova, místo abyste je nechávali v táboře, držte se stávajících cest a neodnášejte si žádný rostlinný materiál. Endemická flóra je důvodem, proč je souostroví chráněné, a některé druhy, kolem kterých projdete, existují ve velmi malých počtech.